Epitaf:

Sešli jsme se dnes, abychom se důstojně rozloučili s tímto fenoménem, zvaným MDK Band. Co o něm říci? Žil krátce? Žil dlouho?

Myslím, že MDK Band žil tak akorát. Víc, než se na kapelku vzniklou z naprostých amatérů jedné noty neznaje, sluší. Do života se pustil s neskutečnou chutí, vervou a drzostí. Život měl pestrý a velmi plodný. Zemřel po vleklé nemoci některých vnitřních orgánů. Zachránit by ho mohla pouze transplantace těchto orgánů. K této již však nebyla síla přistoupiti.

Rozlučme se tedy tak, jak je to pro toto těleso nejpříhodnější.....Hudbou a alkoholem! 

Již se to stalo tradicí. Vždy se začátkem adventu se před naší radnicí rozsvěcuje vánoční strom. Občané se sejdou, popijí nějaký ten grog či svařák a zazpívají pár koled pod čerstvě rozsvíceným stromem. A Osada tuto akci již dlouhá léta zajišťuje technicky. Srdečně Vás tedy všechny zveme na slavnostní rozsvícení vánočního stromu v Horní Bříze.

Listopad už tradičně patří divadelní přehlídce v Manětíně, kam jsme i letos zavítali v hojném počtu. A stejně jako vloni budu psát o vynikajících chlebíčcích "pana starosty" a o ještě úžasnějších divácích, kterých letos opět přišlo požehnaně a velmi divadelně naladěných, i když letošní přehlídka se nesla spíše v duchu pohádek.
V pátek zahajovala přehlídku, krátkou scénkou s maňásky Osada Horní Bříza a pak už vše běželo jak na drátkách. Spolek JakoHost z Plzně odehrál ve svižném tempu Rozpaky zubaře Svatopluka Nováka a diváci se v životě u zubaře takhle nebavili (obávám se, že to bylo i naposledy). V časovém rozmezí 3-5:00 hodin jsme se ubírali do spacáků a po raní kávě, hurá na další představení. Z mého pohledu vzbudila mírné rozpaky i pohádka Pravdomluvná buchta kaznějovské Štace, která zahajovala sobotní program. Naopak velký úspěch sklidila Olga Muňoz a její Frída-vzpomínky na můj hořký život, doprovázená na scéně živou hudbou.
Hornobřízský kabaret diváky lehce pobavil, a i když jim to trvalo trošku déle, přece jen herce odměnili velkým potleskem.Odpoledne patřilo hodovízské Lípě. Nejdříve s pohádkou Hurá do pekla a poslední sobotní hodinovkou pro dospělé Dceruška pana ministra.Opět jsme se ubírali do spacáků v ranních hodinách a hurá na manětínský Harlekýn a nedělní pohádku O líných strašidlech. Mám jen malou připomínku k hudbě, která mi k strašidlům připadala trošku smutná a pak velkou připomínku k přestávce v pohádce. S větším počtem odehraných repríz, bych ji asi časem vypustila.
Největší dík ovšem patří Alence-pořadatelka, Milanovi-světelný a zvukový technik, všem sponzorům, divákům a samozřejmě i divadelním spolkům, a v neposlední řadě Osada mikro ansámblu, který vznikl speciálně pro tuto příležitost a bavil nás do časného rána svojí hudební produkcí.
Tak tedy vzhůru k dalšímu ročníku, manětínského divadelního podzimu 2012!!!
PS: novinkou přehlídky jsou živé vstupy a rozhovory, které najdete na http://www.youtube.com/divadloosada

Jak už jsme psali, v předvečer státního svátku, 27. října, jsme se v Čisté nejspíše už naposledy, povozili v našem výtahu v Hotelu mezi dvěma světy.

Takže sbohem Juliene, nepotkáš se na zemi s Laurou. 

Ano, máš srdce své lásky navěky jen pro sebe, Lauro. 

Je mi líto Mágu, ale Doktor S... použil malou lež, aby ti umožnil odejít s pocitem, že jsi zachránil alespoň tu dívku. 

A co Vy pane prezidente, založil jste nadaci? 

A co Marie, která si paradoxně na konci života prožila nejkrásnější zbytek svého života? 

A co doktor S.... a jeho dva pomocníci? 

Za Osadu Eva  Zajícová

 

Ano je to tak. Již podruhé pojedeme do Manětína na divadelní podzim. Přehlídku, která převzala otěže amatérského divadla na sever od Plzně po Manětínské oponě. 

Pátek 18.11.

Fotografie z loňského - prvního - ročníku Manětínského divadelního podzimu

Pomalu se nám blíží pro Osadu historický okamžik v předvečer státního svátku sehrajeme v Čisté u Rakovníka již dvacátou reprízu naší hry - Hotel mezi dvěma světy. A v čem že to bude historický milník? 

Nevím proč, ale psát články k přehlídce ve Vysokém, mi činí nemalé potíže. Zdálo by se, že chybí inspirace, ale té je spíše naopak až moc. Jenže jak všechny ty dojmy a zážitky dostat na papír, aby se to čtenáři nezdálo přehnané a nadnesené? To nelze. Nejlepší je osobní účast a pohled na celou akci přímo u zdroje. Člověk zainteresovaný v nějakém spolku si jistě dokáže představit přátelskou atmosféru, která vypukne, v našem případě jednou do roka, když se všichni sejdeme. Nechci amatérské herce nijak povyšovat nad ostatní zájmové činnosti, ale herecká setkání tyto ostatní velkou měrou převyšují. Možná si řeknete-no jo herci a hérečky, ale tam jsme všichni jedna duše, jedno tělo, společně prožíváme úspěchy i neúspěchy z představení, kladné či záporné výroky poroty, která je opravdu ve výborném složení a s amatéry se nijak nemazlí-jmenovitě pí.Caltová, pí.Lázňovská,p. Vrchovský, a p.Laurin. A to nemluvím o Větrníku, časopisu, který vychází s posledním vyřčeným slovem porotců a než sejdete dolů po schodech pro kabát, u východu už si koupíte jeho aktuální číslo. A do toho všeho máte odevšad výhled na naše krásné Krkonoše a Vy se při tom všem hemžení jen krásně nadechnete a vydechnete...Zemský ráj to na pohled, a to je ta krásná země......

A jak jsme pobyli?

pátek 7.10.2011

Přijeli jsme do Vysokého dle časového plánu, s malou přestávkou na protažení nohou a malé svačiny. Ubytovali jsme se v hotelu Větrov a po sdělení, že máme pokoje č.100 a něco, jsem odcházela značně zklamaná, že budeme bydlet "jen" v prvním ze tří pater hotelu, neboť jsem tajně doufala v patro nejvyšší. Ale než jsem s kufry šlápla na 10schod, volá na nás paní recepční, že se spletla, že máme 310- zavýskla jsem radostí-patro nejvyšší ! A to doslova. Mé ubytovací očekávání pokoj splnil na 90%, protože nevím jaký inteligent řešil koupelnu, ale na to, že jsme v pokoji strávili cca 8 hodin, fakt luxus. Převlékli jsme se do společenského a vyrazili jsme do kulturního domu na domácí vysocký spolek a jejich operetu
Mam'zelle Nitouche. Představení bylo opravdu moc hezké, naplněný sál odměnil herce tzv. standing ovation. A my jsme se šli opět převléknout a vyrazili do jsme do hasičovny. Po společném přípitku to vypuklo-tančilo a pilo a povídalo se až do samého rána, za doprovodu živé hudby (stydím se, ale na jméno se budu muset zeptat příští rok) a opět nás i letos obsluha jemně upozornila, že by rádi šli domů.Tak jsme tedy šli.

sobota 8.10.2011

Ráno nás čekala vydatná snídaně a po ní vydatný rozbor porotců vysocké operetky. Recenzi si může každý přečíst sám ve Větrníku na stránkách Krakonošův divadelní podzim. A protože počasí k nám nebylo tentokrát příznivě nakloněno a bylo spíše takové spací, museli jsme se neustále zahřívat - tu vychlazenou gábinkou 11 a posléze grogem rumovým či griotkovým. V 15:00 hodin jsme společně na nádvoří před kulturním domem přivítali Klapý a Polici nad Metují a šli jsme se posílit 2 hodinovým spánkem na večerní Taneční pro pokročilé v podání Rádobydivadla Klapý. Já osobně jsem byla na ně hodně zvědavá, protože na Krakonošovi se to jimi jen hemží. Představení bylo úžasné, ale k mému velikému zklamání jsem se posléze dozvěděla, že hlavní postava p. Kraus, je PROFÍK. A to mně hrozně zklamalo...Takže jsme se převlékli ze společenského a vyrazili do hasičovny, tančilo a pilo a povídalo se až do samého rána, a my jsme tentokrát, jak jistě všichni očekáváte, neodcházeli poslední, ale před před poslední.

neděle 9.10.2011

Ráno jsme si smutni zabalili věci do tašek a po opět vydatné snídani jsme vyrazili na hodnocení. Tak jako hodnocení...co chcete hodnotit na profíkovi, který by si ve své podstatě na jevišti vystačil úplně sám. Ale opět mezi všemi zúčastněnými hodnocení a porotou zavládla názorová shoda, stejně jako při Manzelce vysockých. Vnímavý čtenář si opět najde další číslo Větrníku na str.KDP.
A my jsme se pak už jen rozloučili a odvezli jsme si s sebou kus té pohody a radosti z toho, že Osada přijela a že nás ve Vysokém rádi vidí, a že máme na té velké mapě s korálky taky ten nápis Horní Bříza a jeden, jak se říká, na semeno, protože my doufáme, že se tam určitě vrátíme.