O víkendu mezi 11. a 13. březnem se v Horní Bříze a jejím více či méně vzdáleném okolí (dle délky zvolené trati) konal oblíbený každoroční a již tradiční turistický pochod „Hornobřízský puchýř“, konkrétně jeho již 23. ročník. Možná zvídavému čtenáři přijde divné, proč o tom píši na stránkách divadelního spolku, ale má to svou spojitost. Byli jsme totiž požádáni pořadatelem, tedy místní pionýrskou skupinou, o zpestření programu během této akce, o páteční večerní uvedení pohádky Jak se peklo zadlužilo v aule základní školy.

Pionýrům jsme pochopitelně rádi vyšli vstříc a těšili se na toto představení. Nejvíce se těšil zřejmě vrátný čert Kuba a čertice Loštice Michaela, až z té obrovské radosti bohužel onemocněli. Představení bylo tak vážně ohroženo. Naštěstí zasáhly staré (to se tak jen říká) dobré Osadní kolegyně Eva s Monikou, které vypadnuvší mladé kolegy fantasticky nahradily a svými parádními výkony strhly i ostatní k myslím dosud nejlepšímu výkonu od doby, co toto zadlužené peklo stojí.

Divákům se představení líbilo, hercům a kapele taky a s dobrým pocitem jsme někteří druhý den ráno vyrazili na turistickou dvacetikilometrovou trasu.